Půsty v pravoslaví
Půst v pravoslavné církvi není jen změnou jídelníčku. Je to čas duchovního ztišení, modlitby, pokání a milosrdenství. Omezení v jídle nám pomáhá učit se střídmosti, ale skutečným cílem půstu je obrácení srdce k Bohu a laskavější vztah k druhým lidem.
Smyslem půstu proto není tělesné ani duševní vyčerpání. Každý člověk se postí podle svých sil, zdravotního stavu a životních okolností. Nemocní, děti, těhotné ženy, senioři a lidé s náročnou prací mají půst vždy přizpůsobit po poradě s duchovním otcem.
Půst má biblické kořeny. Postili se proroci i Boží lid Starého zákona. Mojžíš před přijetím Božích přikázání strávil čtyřicet dní na hoře Sinaj. Také náš Pán Ježíš Kristus se před začátkem svého veřejného působení postil čtyřicet dní na poušti.
„Když se postíte, netvařte se zasmušile jako pokrytci… Ale když se postíš, pomaž si hlavu a umyj si tvář, aby lidé neviděli, že se postíš, ale tvůj Otec, který je ve skrytosti.“ (Mt 6,16–18)
Apoštolská církev spojovala půst s modlitbou a přípravou na důležitá rozhodnutí. Tuto tradici pravoslavná církev zachovává dodnes. Vedle středy a pátku ustanovila také několik jednodenních a vícedenních půstů v průběhu církevního roku.
Půst však nemá být oddělen od lásky. Má nás vést k odpuštění, smíření, pomoci potřebným, častější modlitbě a pozornějšímu duchovnímu životu. Bez toho by zůstal pouze vnější dietou.
Jednodenní půsty
- Středy a pátky během celého roku – ve středu si připomínáme zradu Pána Ježíše Krista a v pátek jeho ukřižování a smrt na kříži. Půst se nedodržuje v období všeobecného rozvolnění půstu a může být zmírněn významným svátkem.
- 18. ledna – předvečer Křtu Páně (Bohozjevení) – den duchovní přípravy na svátek Křtu Páně v řece Jordán.
- 11. září – Stětí hlavy svatého Jana, Předchůdce a Křtitele Páně.
- 27. září – Povýšení svatého Kříže Páně.
Přesná míra půstu se může podle místní církevní tradice a osobních okolností lišit. V pochybnostech je vždy vhodné poradit se se svým duchovním otcem.
Velký půst
Velký půst neboli svatá Čtyřicátnice je nejdůležitějším postním obdobím pravoslavného církevního roku. Začíná v pondělí po Syropustní neděli a připravuje věřící na svátek Kristova Vzkříšení – svatou Paschu.
Samotná Čtyřicátnice trvá šest týdnů. Po ní následují Lazarova sobota, Květná neděle a Velký a strastný týden, v němž církev krok za krokem připomíná poslední dny pozemského života Pána Ježíše Krista, jeho utrpení, ukřižování a pohřbení.
První týden Velkého půstu a Velký týden bývají tradičně nejpřísnější. Zvláštní místo má Velký pátek, den Kristova ukřižování. Konkrétní způsob postu však každý přizpůsobuje svému zdraví a možnostem po poradě s duchovním otcem.
Velký půst je především cestou pokání a obnovy. Bohoslužby mají kajícný ráz, častěji se čte Písmo, věřící se připravují ke zpovědi a svatému přijímání, usilují o smíření a konají skutky milosrdenství. Postní období vrcholí v noci z Velké soboty na neděli slavnostní bohoslužbou Kristova Vzkříšení.
Petropavlovský půst
Petropavlovský půst, nazývaný také Apoštolský půst nebo lidově Petrovka, začíná v pondělí po Neděli Všech svatých a končí 11. července. Následujícího dne, 12. července, církev slaví svaté slavné a všechvalné nejpřednější apoštoly Petra a Pavla.
Protože začátek půstu závisí na datu Paschy a Padesátnice, jeho délka je každý rok jiná. Může trvat několik dní, ale také několik týdnů.
Tento půst připomíná apoštolskou službu, modlitbu a přípravu na hlásání evangelia. Svatí Petr a Pavel byli velmi rozdílní lidé a ani jeden z nich nebyl bezchybný. Oba však celý svůj život odevzdali Kristu a stali se pevnými sloupy církve. Jejich příklad nás učí, že Bůh může proměnit každého člověka, který činí pokání a s důvěrou jej následuje.
Půst před Zesnutím Přesvaté Bohorodice
Půst před Zesnutím Přesvaté Bohorodice trvá od 14. do 27. srpna včetně. Dne 28. srpna církev slaví svátek Zesnutí Přesvaté Bohorodice. Tento krátký, ale duchovně hluboký půst připravuje věřící na jeden z nejvýznamnějších mariánských svátků.
Podle církevního podání byli apoštolové zázračně shromážděni v Jeruzalémě, aby byli přítomni posledním chvílím pozemského života Matky Boží. Pán Ježíš Kristus přijal její duši a po třech dnech apoštolové zjistili, že její přečisté tělo v hrobě není. Církev v tomto svátku vyznává vítězství života nad smrtí a naději na vzkříšení.
Přesvatá Bohorodice je nám vzorem pokory, poslušnosti Bohu a důvěry v jeho vůli. Půst před jejím Zesnutím je proto časem modlitby, vnitřního ztišení a prosby, aby nás Matka Boží vedla blíže ke Kristu.
Filipovský půst
Filipovský půst, nazývaný také půst před Narozením Páně, trvá od 28. listopadu do 6. ledna včetně. Začíná den po svátku svatého apoštola Filipa, podle něhož získal své tradiční jméno, a končí v předvečer svátku Narození Páně.
Během tohoto období se církev připravuje na tajemství vtělení Božího Syna. V Ježíši Kristu se pravý Bůh stal pravým člověkem, aby člověka vysvobodil z moci hříchu a smrti a znovu jej sjednotil s Bohem.
Filipovský půst nás vede k tomu, abychom svátek Narození Páně očekávali nejen vnějšími přípravami, ale především modlitbou, pokáním, smířením a skutky lásky. Je to cesta k betlémským jeslím, v nichž se nám v pokoře zjevuje Spasitel světa.
Dne 7. ledna již církev slaví samotný svátek Narození Páně, proto post končí předchozího dne.
